Osobnosti spojené s Jimramovem

Karafiát Jan

narozen 4. ledna 1846 v Jimramově

zemřel 31. ledna 1929 v Praze

byl český reformovaný, po roce 1918 českobratrský evangelický farář. Patřil k neformálnímu hnutí, jehož ideálem byla krásná církev Kristova. Znám konáním přísné kázně, důrazem na poslušnost zákona Božího. Podstatou jeho kazatelského i literárního působení přitom bylo vědomí vlastní hříšnosti a nezpůsobilosti k dobrému dílu, překonané omilostněním Kristovým.

Rodina Jana Karafiáta sice patřila k zámožnějším v Jimramově, jeho dětství bylo přesto velmi skromné. Otec František Karafiát se oženil s vdovou se čtyřmi dětmi. Společně pak měli dalších šest (takže jich bylo přesně tolik, co malých broučků).

Základní vzdělání získal v evangelické škole při místním sboru. Od jedenácti let studoval na německém piaristickém gymnáziu v Litomyšli. Vzdor národní i náboženské odlišnosti byl premiantem. V šestnácti letech studoval na německém evangelickém gymnáziu ve vestfálském Güterslohu (za podpory Theodora Fliednera, zakladatele institutu pro diakonky v Kaiserswerthu, kde studovala Karafiátova sestra), kde se ocitl ve vypjatě evangelickém prostředí. Vestfálští přátelé mu po ukončení gymnázia v roce 1866 umožnili teologická studia v Berlíně, Bonnu a ve Vídni. Studium ukončil zkouškou v roce 1869. Po skončení studií pracoval na doporučení svého vídeňského profesora Edwarda Böhla rok v Kolíně nad Rýnem v rodině továrníka Langena jako vychovatel, neboť nebyla v evangelických sborech volná farářská místa.

Mladého teologa velmi ovlivnil pobyt v Kolíně nad Rýnem. Počítá jej ke školám ještě vyšším než univerzita. Rovněž pobyt v holandském sboru v Elberfeldu (od roku 1930 Wuppertal) se svojí pietistickou atmosférou. V jeho čele tehdy stál známý Dr. Kohlbrügge. Ačkoliv by se nepovažoval za jeho žáka, přesto Dr. Kohlbrügge i vídeňský Edward Böhl na něj měli nepřehlédnutelný vliv. Krajina a detaily z domácnosti broučků byly inspirovány Elberfeldem Karafiátových a Kohlbrüggeových časů (např. středové okno nad dveřmi). Podstatná však byla prostota jejich víry. Zde se také seznámil se slečnou Herminkou, s níž se chtěl oženit. Z toho nakonec sešlo a Jan Karafiát zůstal starým mládencem.

Roku 1870 vstupuje do londýnského misijního bratrstva, je vyslán do Roudnice, náležející tehdy do krabčického sboru. Zde zřídil po vzoru Theodora Fliedlera černilovský farář Václav Šubrt dívčí institut (dnes DOS Diakonie ČCE). Ačkoliv by misijní práce odpovídala jeho poslání, byl jí nakonec zklamán, neboť se od něj očekávalo, že bude místní zbožné katolíky přesvědčovat na evangelickou víru. Vděčně proto přijal od londýnského bratrstva jiné zadání: sepsat knížku o Janu Husovi. Hotova byla už na jaře roku 1871. Po jejím vydání se mohl vydat na studia do skotského Edinburghu jako host Skotské svobodné reformované církve.  Tato studia financovala Skotská svobodná reformovaná církev. Zde se seznámil s bohatou šlechtičnou Miss Joan Denistoun Buchanan of Auchentorley (1819 - 1912), která byla jeho celoživotním vzorem, intelektuální i materiální oporou a přítelkyní.

Po návratu ze Skotska roku 1872 učil náboženství, pedagogiku, didaktiku a češtinu v Evangelickém učitelském semináři v Čáslavi, kde působil i jako spirituál. Roku 1874 se stal jeho správcem.

V letech 1875 - 1895 působil jako farář v Hrubé Lhotě. Po dvaceti letech na Hrubé Lhotě odešel do Prahy, kde se věnoval práci na revizi Bible kralické a vypomáhal v pražských sborech. Celý život ho trápila náboženská netolerantnost Čechů a nenávist mezi katolíky a evangelíky. V pamětech uvádí příklad z Německa: Evangelíků bylo ve městě málo a tak se dohodli s katolíky, že si v jejich kostele udělají mši časně ráno a potom bude mše katolická. Dále píše: Věc, v Čechách naprosto nemyslitelná.

Historie rodu Karafiátů

Literární činnost:

Broučci:


Je znám první českou původní autorskou pohádkou pro děti Broučci: pro malé i veliké děti (1876). Knihu vydal anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého. Po sedmnácti letech byla objevena spisovatelem Janem Herbenem. Díky recenzi Gustava Gamy Jaroše v časopise Čas byla první edice rychle vyprodána a v roce 1894 přišla reedice. Dílo je oceňováno pro básnický sloh a ve své době novátorský přístup ke světu dítěte, počítá s psychologií dítěte. O jeho teologickou a morální hodnotu se ovšem vedou spory - vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovou poslušnost, která se (podle Maxe Webera) právě v reformovaném prostředí vysoce cenila.

Svá autorská práva na tuto knihu odkázal Českobratrské církvi evangelické, která díky tomuto štědrému daru mohla sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.

Pro děti:

  • Broučkova pozůstalost - kniha 30 pohádek 1900
  • Karafiátova čítanka 1924

Pro mládež:

  • Kamarádi (1873) - povídka o nešťastném manželství evangelíka a katoličky

Biblistika:

Revidoval Bibli kralickou: roku 1878 vydal Rozbor Kralického Nového Zákona co do řeči a překladu a téhož roku Revidovaný kralický překlad bible Páně. Jeho revize se však nedočkala přijetí v žádné církvi (stejný osud zatím stihl všechny pokusy Bibli kralickou revidovat - J. A. Komenský, Bašus-Pípal, Nová bible kralická …).

Katechetika:

Sestavil stručný Reformovaný katechismus - Křesťanské učení/Katechismus Jana Karafiáta (1876).

Publicistika:

V letech 1896 - 1905 též vydával Reformované listy, v nichž podával reformační program církve Kristovy na Zemi. V roce 1904 v nich ostře polemizoval s Masarykovým pojetím náboženství. Zde také zveřejňoval své studie k revizi Bible kralické.

V roce 1895 se Jan Karafiát odstěhoval do Prahy, na žádný sbor však nenastoupil a zůstal reformovaným farářem mimo službu.

Jan Karafiát zemřel v Praze, pochován je na vinohradském hřbitově.

Jimramov a Jan Karafiát:

Jimramov je rodné městečko Jana Karafiáta, kde se nachází i jeho rodný dům s pamětní deskou.

Na spisovatelovu počest je pojmenováno jimramovské náměstí (Náměstí Jana Karafiáta), v Síni rodáků je k vidění dioráma Broučků, na náměstí nalezneme i sochu Broučka a ZŠ Jimramov má Broučka ve svém znaku. Se spisovatelem a jeho broučky je spojováno mnoho místních akcí např. každoroční Uspávání broučků nebo různé školní projekty.

Kontakt

Městys Jimramov
Náměstí Jana Karafiáta 39
59242 Jimramov

IČO: 00294471
DIČ: CZ00294471
č.ú.: 1623470329/0800 ČS

Datová schránka: pe9b4j8
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Telefon: 566 562 516

Úřední hodiny

Po: 7-12 13-16
St: 7-12 13-17
Čt: 7-12


Provozní doba
Mimo uvedené úřední hodiny bude úřad uzavřen.

Náhodná fotografie

nahodna-fotografie-16.jpg

Videospot Jimramov

CZECHPOINT

Vaše místo pro komunikaci s veřejnou správou a institucemi

Právě přítomno: 141 hostů a žádný člen

smaller font reset font larger font

© 2017 Městys Jimramov. Návrh a realizace: Bc. Vítek Kratochvíl

Hostujeme u Webhostig C4